TOP

Platforma kybernetické bezpečnosti

Co jsou články 11 a 13? A proč je kolem nich takový humbuk?

Evropský parlament schválil ve středu reformu ochrany autorských práv na internetu. Tato reforma a zejména články 11 a 13 vyvolaly
velký odpor mezi občany členských států napříč celou EU. Co je na článcích tak kontroverzního a jaký bude mít celá reforma dopad? 

Článek 11: Daň z odkazu 

Tento článek zavádí pro zpravodajské agregáty povinnost platit vydavatelům za odkazy na jejich texty.  Za zpravodajské agregáty
můžeme považovat servery, jež sdílí odkazy na články, které ovšem vznikly pro účely jiného webu. Mezi tyto agregáty patří v Česku
webové portály jako Seznam či Atlas. EU chce, aby i médiím, na něž agregáty odkazují, přišly nějaké peníze. Stejně tak budou
muset i další weby platit za přejímání cizího obsahu. 

Ovšem nikdo neví, jak tento nápad převést v praxi. Jak velká část textu musí být přejata, aby byla na druhou stranu uvalena povinnost
původními vydavateli zaplatit. Směrnice se také vůbec nezabývá osobním nekomerčním sdílením článků, kdy si různé weby sídlí články
navzájem, protože je to pro ně výhodné.Nebo případy, kdy má uživatel sociálních sítí obrovské množství fanoušku a svoje posty platí,
aby získal ještě větší dosah. 

Článek 13: Zákaz Meme

Daný článek získal tragikomickou přezdívku “meme ban”. Podle pravidel daného článku, by se neměla zveřejňovat žádná meme,
protože se skládají jak z originálního vtipného textu, tak i z všeobecně známého obrázku, ke kterému autor meme většinou nemá
uživatelská práva. Ve skutečnosti článek zavádí webovým službám povinnost kontrolovat zveřejňovaný obsah uživatelů a sledovat,
zda není v rozporu s autorskými právy
. V případě rozporu mají organizace povinnost tento obsah smazat. Mezi takto postižené webové
služby patří zejména sociální sítě jako YouTube, Twitter či Facebook. 

Nicméně stejně jako v případě článku 11 ani zde nevíme jak bude daná povinnost vykonávána v praxi. V předchozí verzi této směrnice
bylo navrženo, aby webové služby zavedly nástroje pro automatizované rozpoznávání porušení autorských práv v nahrávaném obsahu.
Od tohoto záměru naštěstí europoslanci upustili. 

Jádro pudla

Bylo by velmi zjednodušující a nesprávné říci, že se celá debata kolem směrnice autorského práva týká pouze dvou zmíněných článků.
Ve skutečnosti je problém daleko hlubší. Hlavní otázka zní: “Chceme, aby internet zůstal svobodným prostorem pro šíření zpráv, informací,
názorů, hudby, videí a dalšího obsahu? Nebo z něj chceme mít velmi regulovaný, oligarchizovaný prostor připomínající trh s tištěnými médii
ve státech východní Evropy?”
Většina evropského parlamentu se ve středu přiklonila spíše k druhé možnosti. 

Minulý rok Američané schválili prolomení síťové neutrality. Na Radě EU leží rozhodnutí, zda přijmout směrnici o autorských právech.
Svoboda internetu je tak ohrožena na obou stranách Atlantiku. Nakonec se tak možná všichni sejdeme na darknetu.

Zdroje: https://qz.comhttps://www.wired.co.uk , https://www.lupa.cz

Doporučujeme: 

Jaké budou důsledky Brexitu v boji s hackery? 

Kubánský prezident objevuje Twitter aneb jak se na “ostrově svobody” daří internetu

4 nejčastější triky phishingu