Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace Rozumím

Srovnání kybernetické bezpečnosti ČR & SR: #2 Instituce

Kdo stráží kybernetickou bezpečnost státu, abyste mohli klidně spát? Na to jsme se podívali ve druhém dílu srovnávacího seriálu. 


Vnitřní bezpečnost 

Zatímco v Česku se o tento druh kybernetické bezpečnosti stará poměrně známý Národní úřad pro kybernetickou
a informační bezpečnost (NÚKIB)
, který se oddělil od Národního bezpečnostnostního úřadu (NBÚ),
na Slovensku se dané problematice stále věnuje právě tamní NBÚ. Slovensko tak nedisponuje specializovaným
úřadem pro zajištění vnitřní kyberbezpečnosti
. Zároveň tamní NBÚ nepublikuje dostatečné množství podpůrných materiálů,
které by organizacím v této oblasti pomohly. Na druhou stranu je pro menší země výhodnější řídit různé
bezpečnostní domény z jednoho místa a nevytvářet další instituce.


Vnější bezpečnost

Obdobná situace panuje i ve vojenské dimenzi kyberbezpečnosti. Armáda České republiky od jara 2020
buduje Velitelství kybernetických sil a informačních operací (VeKySIO), pod nimž budou působit některé
tradiční útvary jako CIMIC/PSYOPS. Na Slovensku patří armádní kybernetická bezpečnost pod Síly pro speciální operace.
Opět se tak uplatňuje princip, že kybernetická bezpečnost nepůsobí samostatně, ale v rámci větší dlouhodobě existující organizace. 

Zatímco v Česku panuje tendence po každý druh bezpečnosti vytvářet novou organizaci - úřad,
na Slovensku chtějí mít vše pod jednou střechou. Rozdílný stav také může souviset s menším objemem financí,
který naši východní sousedé do bezpečnosti investují.

Mohlo by Vás zajímat: