Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace Rozumím

Největší výzvy kybernetické bezpečnosti ČR

O víkendu jsme oslavili 100 let od založení samostatné Československé republiky.
Ale je nutné se taky dívat do budoucna. Na co by se tedy měla ČR v případě
kybernetické bezpečnosti zaměřit? 

Vzdělávání 
Obor kybernetická bezpečnost má celkem dobré zastoupení na univerzitách.
Aktivity KYBEZu a jeho partnerů pomohly letos tento obor rozjet na dvou středních školách.
Nicméně vždy se jedná o specializované studijní programy. V ČR chybí všeobecná výuka
kybernetické a informační bezpečnosti, jež by probíhala na středních školách v rámci informatiky.
Kvůli tomu jsou dnes velmi úspěšné různé malwarové, phishingové či fake news kampaně.
Lidem chybí základní vzdělání v IT bezpečnosti. Soukromé společnosti v této oblasti suplují
stát projekty jako Kraje pro bezpečný internet či Buď safe online.
Ale ty nemohou nahradit zařazení IT bezpečnosti do vzdělávacích programů všech škol. 

Nedostatek lidí 
Ministerstvo obrany letos oznámilo vznik nového velitelství kybernetických operací,
které by mělo příští rok vyrůst v Brně. Odborníky na kybernetickou bezpečnost hledá i NÚKIB,
Vojenské zpravodajství či AKIS. Vládní organizace zabývající ICT bezpečností trpí stejným
jevem jako zbytek bezpečnostních složek. Dlouhodobě nedokáží najít a udržet personál,
aby mohly plnit veškeré stanovené cíle. Pracovní podmínky v soukromém sektoru jsou pro většinu lidí lákavější. 

Zaostalý eGovernment
Zatímco v roce 2008 se ČR držela na 25. místě na světě z hlediska vyspělosti eGovernmentu.
Za 10  let klesla na 54. pozici. Vyšší úroveň elektronizace státní správy než ČR má např. Rusko,
Barbados či Saudská arábie. Nízká úroveň eGovernmentu nejenom, že brzdí chod státu,
ale v mnohých případech představuje i bezpečnostní riziko. To se projevuje zejména u starých,
neudržovaných a rigidních systémů. 

Slabá IT bezpečnost soukromého sektoru
Do této oblasti stát prakticky nemůže zasáhnout. Ze studie realizované loňský rok společností PwC
jednoznačně vyplývá, že české firmy mají s kybernetickou bezpečností velký problém.
Zhruba každý třetí phishingový útok je úspěšný, stejně tak každý pátý malware. A to v ČR neprobíhají
příliš sofistikované kampaně, jako tomu bylo v případě přesně cílených útoků,
ke kterým hackeři využívali malware SamSam. Stejně špatná úroveň kybernetické
bezpečnosti panuje i u veřejných institucí (televize, nemocnice, školy, muzea…). 

Slavit sto let dnes (ne)existujícího státu může být zábava. V první řadě ovšem musíme
myslet na budoucnost. Ta v oblasti kybernetické politiky státu nevypadá vůbec růžově. 

Pokud chcete zvýšit svoji úroveň kybernetické bezpečnosti, neváhejte se na nás obrátit.
Po začátek doporučujeme vyzkoušet bezplatný analytický nástroj BEAN.

Mohlo by Vás zajímat: 

Kubánský prezident objevuje Twitter aneb jak se daří internetu na "ostrově svobody" 

5 tipů, jak chránit svoji domácí síť 

Co je hacktivismus?