Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace Rozumím

Kybernetická šachovnice #4: Rusko

Říše cara Vladimíra. Země, kde peníze, co vydělají zítra, utratili již včera. Obyvatelé přesvědčení o tom,
že se celý okolní svět od Evropy, přes Kavkaz až na Dálný východ snaží je zničit. To je současné,
minulé a pravděpodobně i budoucí Rusko. Jaká je ale role  největšího státu světa na globální kybernetické šachovnici? 


Všichni nás chtějí zničit
Podle prezidenta Putina a také většiny obyvatel Ruska byl rozpad SSSR jednou z největších katastrof 20. století.
Již před touto událostí (ale zejména po ní) začala mezi ruskou veřejností rezonovat myšlenka, že se okolní státy
snaží velkou matku Rus zničit a rozdrobit na spoustu malých státu. Tato idea se projevila v kybernetické politice tím,
že Moskva využívá kyberprostor pro útoky na své sousedy či rivaly, zejména v oblasti tzv. blízkého zahraničí.

DDoS, útoky na kritickou infrastrukturu, tvorba a vypouštění sofistikovaného malwaru, krádeže dat a další druhy
cílených útoků. To a mnoho dalšího Rusové proti svým sokům používají. Lidé v Pobaltí se bojí zejména útoků
na kritickou infrastrukturu. Ukrajina čelila v letech 2016 a 2017 agresivnímu malwaru Petya a jeho nástupci NotPetya,
které zasáhly 80 % organizací. V roce 2009 čelili nejvýznamnější internetoví operátoři v Kyrgyzstánu DDoS útoku,
který měl přinutit prezidenta Bakijeva k uzavření tamní vojenské základny USA. 

 


Koukněte, co vám média zamlčela 

Kromě “klasických” kybernetických útoků se Moskva oproti ostatním autoritářským a diktátorským režimům více
angažuje na poli informační války. Šíření dezinformací či fake news je denním chlebem mnoha mediálních pracovníků.
V rámci propagandy cílí Kreml jak na své vlastní občany, tak i na lidi žijící mimo stávající hranice Ruska. Objevil se i případ,
kdy média referovala o Pražském jaru jako akci západních tajných služeb, které musel SSSR pro ochranu
československého lidu potlačit. V Česku pak různé na Moskvu napojené weby šíří nesmysly ohledně války na Ukrajině,
různých politických trestných činech a dalších věcech. Například server Aeronet ve svém nedávném článku přirovnává
Čechy bojující v řadách Luhanských a Doněckých separatistů ke slavným československým legiím. Nejde ovšem
o nové metody. Rusové používají stejnou taktiku už od Velké říjnové revoluce. Internet jí dal pouze nový rozměr.  


Kyberprostor jako válčiště chudých 

Rusko občas vypustí do světa zprávu o vytvoření nové supermoderní techniky a je poměrně jedno zda se jedná o loď,
tank či letoun. Nicméně většinou se jedná o prototyp, který nedokáží vyrábět ve velkém a dodat. Kybernetický prostor
tak představuje bojiště, na kterém se Moskva může ještě cítit jako v elitním klubu
, protože od pádu sovětského impéria
její pověst v oblasti vojenských schopností značně utrpěla.

Kyberprostor tak slouží Kremlu k především k prosazování jeho zahraniční politiky. Domácímu obyvatelstvu formují
správný názor média a případně jej korigují bezpečnostní složky. Nicméně i kybernetické útoky mohou způsobit
velké ztráty, včetně ztrát na životech. 

 

Zdroje: https://www.ifri.orghttps://www.cpomagazine.comhttps://www.ispionline.ithttps://www.cfr.org/, Nejlepší kniha o fake news 

Mohlo by Vás zajímat: