Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace Rozumím

3 důvody, proč vytvořit kybernetické jednotky Aktivní zálohy AČR

Vzhledem k narůstajícím kybernetickým hrozbám vůči kritické infrastruktuře se zvyšují nároky na její ochranu,
včetně počtu kvalifikovaných pracovníků. Česká republika má v této oblasti nedostatky a to jak v rámci technologického
vybavení, tak i personálu. Řešením druhé části tohoto problému může být větší zapojení jednotek aktivní zálohy (AZ).  


Spojenci ukazují cestu 

V rámci Národní gardy Armády USA, která plní podobně jako česká AZ funkci rezervních ozbrojených složek, existuje již dnes
více než 59 jednotek kybernetické bezpečnosti, v nichž slouží 3 900 specialistů. Čili každý stát unie disponuje svojí vlastní
kybernetickou jednotkou
, která dokáže provádět obranné i útočné operace v kyberprostoru. Brzy dojde k dalšímu posílení těchto jednotek.
Hovoří pro to zejména dva faktory. V první řadě Spojené státy čekají příští rok prezidentské volby a země se chce vyvarovat narušení
politické soutěže nebezpečnými aktivitami zahraničních aktérů - především Ruska a Číny a zadruhé hledají guvernéři efektivní způsob,
jak čelit útokům na kritickou infrastrukturu. V tom jim mají pomoci právě kybernetické jednotky Národní gardy. Spojené státy se tak
potýkají s podobnými problémy jako Česká republika


Ochrana teritoria

Za ochranu území ČR proti vnějšímu nepříteli nese odpovědnost především armáda. Nicméně kybernetické útoky cizích mocností
v drtivé většině nemíří na vojenské cíle, ale spíše na vybrané instituce či kritickou infrastrukturu. Zatímco jednotlivé útvary profesionální
armády jsou po republice rozprostřeny nerovnoměrně, jednotky aktivní zálohy se nacházejí u každého krajského vojenského velitelství.
Čili každý kraj má svoji jednotku aktivní zálohy, která bude v případě nutnosti pověřena úkoly ochrany důležitých objektů právě v daném kraji.
Ačkoliv tyto jednotky zvládnou fyzickou ochranu přidělených objektů, o ochranu v rámci kybernetické bezpečnosti už postaráno není.
A to je právě kámen úrazu. 

 

Vzbuďme se, je 21. století! 

Američané vědí, že kybernetickou ochranu kritické infrastruktury nemohou nechat pouze na kapacitách provozovatele, které v případě
mimořádných událostí nebudou stačit. Právě proto si budují teritoriální zálohu i v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jak to vypadá,
když se kybernetická ochrana důležitých objektů podcení, se můžeme podívat do zahraničí.  Zatímco v 80. letech, když Irák plánoval
vyvinout vlastní jaderné zbraně pro útok na židovský stát - jedinou demokracii na Blízkém východě, musel Izrael preventivně
Saddámovo jaderné zařízení vybombardovat. V roce 2010 už Jeruzalému stačilo pro zastavení Íránského jaderného programu
vypustit do jeho infrastruktury vir Stuxnet. Tudíž můžete mít sebelepší fyzické zabezpečení perimetru, ale pokud už se někdo
dostane do vaší sítě, může si v ní dělat cokoliv.
Například vyřadit z provozu elektrárnu, vypustit přehradu, přesměrovat splašky
z kanalizace do ulic, přehřát rozvodnou síť, způsobit chaos v dopravě pohráním si se samafory a výhybkami nebo vyhodit do
vzduchu plynárnu a mnohem více. 

 

Ačkoliv kybernetická bezpečnost patří mezi priority ministerstva obrany a generálního štábu, stále se kupředu pohybujeme pomalými kroky.
Příští rok má vzniknout nové Velitelství kybernetických a informačních operací. Díky tomu bude mít ČR pokrytou jak strategickou,
tak operační úroveň 5. domény. Ovšem taktická úroveň, k níž by se mohli využít jednotky AZ, stále zůstává neřešená.
Což negativně přispívá ke zranitelnosti kritické infrastruktury.

Zdroje: https://www.stripes.com, https://www.fifthdomain.com, https://www.nationalguard.com/, http://www.mocr.army.cz, https://www.defense.gov

Mohlo by Vás zajímat: